7. víkend Cagliera
Přečtěte si, jak jsme si užili sedmý přípravný víkend Cagliero v Brně.
„Mám pro vás dobrou zprávu – ve vědomostním testu jste všichni uspěli.“ Podobnými slovy nás u nedělního oběda potěšili naši instruktoři poté, co opravili dopolední testy našich znalostí z témat probíraných na minulých setkáních. Bohužel jazykové testy někteří dobrovolníci nezvládli a budou je muset opakovat.
Na předposlední přípravný víkend jsme se sešli v Brně-Líšni. Protože páteční večer byl tentokrát ve znamení Indie, přivítala nás vůně kari. K večeři jsme si pochutnali na typickém indickém pokrmu – rýži s dálem (omáčka s čočkou a kořením, doplněná ještě rajčaty). Podobně jako na 2. víkendu jsme se při ní odnaučovali té zbytečné věci, které říkáme příbor, a naopak se učili, jak pohodlně se dá jíst rukama. Zvlášť když nám je bývalé dobrovolnice v krásných indických šatech předtím umyli.
Po večeři následovala prezentace Marušky a Jany o středisku v Golaghátu, v němž minulý rok působily jako dobrovolnice.
Téměř po celou dobu víkendu byly s námi dvě zaměstnankyně salesiánského střediska v Anglii, které se chtěli jednak seznámit s k nim jedoucí Maruškou, jednak poznat naší přípravu, jednak nám představit jejich středisko. My, kteří jedeme do anglicky mluvících zemí, jsme s úlevou zjistili, že jim aspoň trochu rozumíme (a ony nám). Stěžejní přednáškou víkendu byla Rozvojová a globální výchova v podání docenta Pavla Nováčka, kde jsme se mj. dozvěděli, že průměrný Čech má zhruba 170 „energetických otroků“. Sobotní odpoledne jsme ve skupinkách diskutovali s exdobrovolníky o životě v salesiánských komunitách.
Na nedělní mši v tělocvičně asi jen tak nezapomeneme – za oltářem horolezecká stěna, nad lidmi na kraji kostela basketbalové koše, ale mělo to své kouzlo. Atmosféra byla i díky zástupu dětí velmi příjemná a každý z místních se tvářil, jako by na mši v tělocvičně nebylo nic neobvyklého.
Rádi se do Brna zase vrátíme na poslední setkání, na němž budeme slavnostně vysláni do světa!
