NĚMECKO - Veronika Osohová - 4. dopis - Zima, fašank i bruslení...
24. února 2011
Ahoj,
zima se nám tu pořád drží. Občas sníh je, občas ne, ale každopádně i bez něho tu probíhá zimní olympiáda. Skupiny se utkávají v různých disciplínách. Kuželky, kalčo, Eisstockschießen, Air hockey, šachy a ještě plno dalších.
28.1. jsme slavili Dona Boska s děckama ráno v kostele mší svatou se salesiánem p. Sebastianem Raßem, po snídani pak děcka odjely domů a spolupracovníci měli dopoledne takový školící den.
30.1. v neděli byla slavnostní mše svatá, kterou slavil biskup Bernhard Haßlberger. Po mši byl v jídelně připraven k posezení bavorský bufet. K tomu všemu hrál mládežnický žesťový orchestr.
Odpoledne pokračovala oslava v Don Bosko sále, kde proběhlo divadlo, taneční show, kouzelnické představení, hudební kousky. Jako úvod a závěr jsem hrála na housle s místním panem farářem, který hrál na harmoniku. Typická bavorská hudba se špetkou Moravy.
(Podrobněji je o oslavě dona Boska napsáno v místních novinách:
http://www.ovb-online.de/ waldkraiburg/leitbild-bosco- 1104787.html)
Další akce, co nás tu čeká je fašank. Každý rok bývá jedno téma a účastní se všechny děcka. Letos to bude výměna rolí. Takže už pomalu s kluky vymýšlíme převleky, chystá se výzdoba, program...
Dokonce jsme jednou už byli s kluky i bruslit. Nikdo z nich to neuměl a tak se jim moc nechtělo, ale pak jsme si to na ledu pěkně užili, i přes pády a nechtěné provazy. Právě proto možná byla sranda a nakonec se i ti, co na začátku ani na led nechtěli aspoň za pomoci mantinelů „proháněli“ po stadiónu.
Naší oblíbenou hrou, kterou teď hrajeme každý den, jsou kostky. Divím se, že se mi o nich ještě nezdá. Co ale pořád zůstává je kytara a zpěv. Zpívat se prostě musí aspoň jednou týdně.
Tak ahoj
Veronika
28.1. jsme slavili Dona Boska s děckama ráno v kostele mší svatou se salesiánem p. Sebastianem Raßem, po snídani pak děcka odjely domů a spolupracovníci měli dopoledne takový školící den.
30.1. v neděli byla slavnostní mše svatá, kterou slavil biskup Bernhard Haßlberger. Po mši byl v jídelně připraven k posezení bavorský bufet. K tomu všemu hrál mládežnický žesťový orchestr.
Odpoledne pokračovala oslava v Don Bosko sále, kde proběhlo divadlo, taneční show, kouzelnické představení, hudební kousky. Jako úvod a závěr jsem hrála na housle s místním panem farářem, který hrál na harmoniku. Typická bavorská hudba se špetkou Moravy.
(Podrobněji je o oslavě dona Boska napsáno v místních novinách:
http://www.ovb-online.de/
Další akce, co nás tu čeká je fašank. Každý rok bývá jedno téma a účastní se všechny děcka. Letos to bude výměna rolí. Takže už pomalu s kluky vymýšlíme převleky, chystá se výzdoba, program...
Dokonce jsme jednou už byli s kluky i bruslit. Nikdo z nich to neuměl a tak se jim moc nechtělo, ale pak jsme si to na ledu pěkně užili, i přes pády a nechtěné provazy. Právě proto možná byla sranda a nakonec se i ti, co na začátku ani na led nechtěli aspoň za pomoci mantinelů „proháněli“ po stadiónu.
Naší oblíbenou hrou, kterou teď hrajeme každý den, jsou kostky. Divím se, že se mi o nich ještě nezdá. Co ale pořád zůstává je kytara a zpěv. Zpívat se prostě musí aspoň jednou týdně.
Tak ahoj
Veronika