Rozhovor s Babym Jiřím Svobodou

19. ledna 2016

Co zaujalo Jiřího Svobodu na provincionální kapitule, na co se těší a co oceňuje na svých spolubratrech?

4 otázky pro misionáře

Během lednové části provinciální kapituly jsem se zeptal Jirky Svobody na tyto zvídavé otázky:

Jirko, jaká myšlenka nebo podnět Tě na této kapitule nejvíc zaujaly?

Víc než myšlenka nebo podnět mě velice oslovila atmosféra. Můžu srovnávat s kapitulami v minulosti, a je zde vidět velká otevřenost. Každý se může svobodně vyjádřit, anení za tím hledán nějaký postranní úmysl nebo snaha něco protlačit.

Na co se nejvíc těšíš, až se za pár dní vrátíš do Zagory?

Na komunitu a na naše děcka. Už jsme to říkali i dřív, že jsme původně s Romy vůbec dělat nechtěli, ale teď už si to bez nich ani neumíme představit. Vnímám, že když s nimi nejsem delší dobu v kontaktu, že mi opravdu chybí.

Čeho si u vás v Bulharsku nejvíc vážíš?

U každého spolubratra si vážím něčeho jiného. Petr Němec je pro mě příkladem věrnosti salesiána. V důchodovém věku je první v oratoři, na každé akci s mladými, je první v kapli; vážím si jeho nasměrování na cíl, a jak se modlí za dílo. U mladších oceňuju otevřenost, že berou druhé takové, jací jsou, nemanipulují, společně se baví a hledají. Také si vážím otevřenosti spolubratří ke změně, což bylo vidět právě na tom, že jsme se rozhodli pro pastoraci Romů.

Co Ty jako ředitel komunity očekáváš od delegáta pro misie?

Zájem a spolupráci :-)

Za rozhovor děkuje
Pavel Ženíšek.