Seminář "The oratory as school for life"
Já s Michalem, jsme se odvážně rozhodli vyjet na seminář "The Oratory as school for life", na který jsme byli vysláni SADBOU. Oba se již několikátým rokem pohybujeme v kobyliské Oratoři. Upřímně řečeno, opravdově jsme se těšili na vzájemné sdílení zkušeností se zahraničními pracovníky a dobrovolníky pracující ve stejném projektu, ač někdy fungují odlišně. (Naše Oratoř je otevřený klub mládeže, kde je volný čas neorganizován, každý den je strávený odlišně. Jiné oratoře fungují organizovaně a při školách, děti pravidelně mohou docházet do probíhajících kroužků.)
Pro Michala to byla prvozkušenost s DBYN (Don Bosco Youth Net – evropská síť salesiánských organizací), jež celoročně semináře organizuje.
Do Říma jsme se přiřítili letecky kolem poledne, měli jsme nějakou tu hodinu na obhlídku romantického města. Součástí programu byl také jeden večer k pochůzce historickým městem. Má jednoznačně svůj půvab! Každé město se vás určitým způsobem dotkne. A já jsem si jednoznačně Řím zamilovala.
Kdo vyráží na akce s DBYN, ví o jedné nevyhranitelně potřebné a nezbytné 
dovednosti - dorozumět se anglicky na takové úrovni abyste byli schopni vyjádřit své myšlenky a nebo rovnou oponovat zahraničnímu účastníkovi. Z jazykové bariéry má snad obavy většina lidí. My jsme rovněž také měli, ale během tří dnů jsme vše překonali :D
Celé dny jsou v pohodové atmosféře zahájené společnou ranní modlitbou a ukončené večerním slůvkem, jsou interaktivně vedeny účastníky, kteří byli organizátory včasně osloveni, jistě dobrých pár týdnů před zahájením semináře. První večer jsme hráli srandovní hry na jména, po kterých už nemáte problém si zapamatovat např. ani španělské jméno Pako.
Další den poznáte, co je to opravdová italská strava! Dopřávali nám dva chody, které si obvykle taliánské rodiny vaří jen v neděli. Nepřenacpávala jsem se, ale do sytosti jedla :D, žaludek byl spokojený s tím, co jsem mu zaslala. A v kombinaci s vínem si nemohl stěžovat. Jedna hodina odzvoní a začnete si dopřávat první
chod, to jsou vždy těstoviny a že jich mají na tisíc způsobů, a ty jejich sýry. Mňam. Druhý chod může být typu omeleta s fazolemi, či kuře se zeleninou … Jednoho večera, nám to nedalo a vklouzli jsme do zmrzlinového ráje, obchod s několika stovkami druhy zmrzlin. Na první moment opravdu údivem zamrznete a nevíte, co si dát. Váháte, vybíráte, dle barev určujete …
Důležitým momentem je sdílení projektů, které máte během dopoledne vymyslet či už zaběhnuté jen prezentovat a lákat ostatní zahraniční účastníky do zapojení jich samých a jejich přátel. Ráda bych uvedla, které projekty nás zaujaly: sdílení her v anglickém jazyce- nabídka z Malty; roční dobrovolnická služba v U.K. – Savio House; hudební festival Lumen – SK; summer camp – Špaňelsko.
Na semináři mě oslovila cenná italská zkratka PGSI, jež v překladu zn. Salesiánské sportovní hry. Letošní ročník se uskuteční v Bratislavě, kam se sjedou mladí lidé s jejich vychovately z celé Evropy. Mají vzácnou příležitost si společně zasoutěžit v mezinárodním měřítku. Bohužel, každé středisko musí si zajistit pokrytí všech finančních nákladů, či se postarat o dofinancování ze strany dárců atp.
Z programu semináře nelze opomenout multikulturní večer. Sami za svoji zemi dovezete prezentační prvek, aneb českou stravu. Nebo třeba necháte ochutnat slivovici, kdy už dalšího panáka zahraniční přátelé raději odmítají. A Becherovka? Díky bilinkám je prosperující a účastníci jsou ji ochotni zakusit. Při tomto večeru máte možnost ochutnat pravé belgické pochutinky, či výborné španělské víno, slovinské pivo, nebo typické oblíbené alko pijící na Maltě. Ochutnáte sýrové, masové sladké i neslané. Vybíráte a volíte dle vaší momentální chutě. A že je z čeho vybírat!
Celý seminář byl zaměřen na sdílení zkušeností z oratoře a vedení systému Salesiánského střediska s ostatními spolupracujícími salesiánskými organizacemi. Vzájemná výměna informací byla synchronizována do malé i velké skupiny, která tvořila cca 24 lidí. Velmi rychle se vám podaří skamarádit, účastníci jsou otevření novým zahraničním vztahům.
Závěr s ponaučením. I přestože si myslíte a jste považováni za zkušené, může se i vám přihodit výjimka, která vás dostane do kolen. Cesta Roma to Prague. Když už jsme vkročili do místa, kdy vás kontrolují a monitorují, úspěšně nás nechali proběhnout kontrolním prostorem. Já už jen tak ze srandy říkala, takové řeči: ,,haha nepřišli nám ty drogy…“ A najednou policistka mě požádá, takovým drsným způsobem, abych laskavě otevřela své zavazadlo. Mám tam prý nůž! Já jsem ji jen utvrzovala, že jde o omyl nejvyššího stupně. Kdepak, když už byly všechny mé věci navalené na ploše okolní desky a kufr vyprázdněný. Ejhle příbor- nožík. Aha! Člověk by zapomněl vyndat takovou maličkost pro jiné starosti …
A z Michalova úst: ,,ak mesto, tak aj seminár mnohonásobne predčil moje najodvážnejšie očakávania. Rozhodne to bol skvelý čas, a každému by som odporúčal podobnú skúsenosť.“ A s tím se nedá nesouhlasit!!!
Martina Černá, Michal Malík
Fotky z akce můžete najít zde.
