Setkání EX 2013 aneb sbírání zkušeností ze všech světových koutů
Tolik lidí s misijními zkušenostmi na jednom místě, jako se sešlo o prvním květnovém prodlouženém víkedu v Hodoňovicích u Frýdku-Místku, byste hledali velice těžko. Jednalo se o misijní zkušenosti z Indie, Bulharska, Konga, Slovenska, Mexika, Zambie nebo třeba Jihoafrické republiky.
Probíhalo tam setkání EX 2013 - druhý ročník duchovně rekreačního vzdělávacího programu pro ex-dobrovolníky a pro přátele salesiánských misií!
Setkání v Hodoňovicích jsme zahájili ve středu navečer a v komorním složení jsme strávili večer u filmu Na konci všech válek.
Ve čtvrtek jsme vyrazili na výlet do okolí. Počasí nám sice moc nepřálo, ale kdo má blízko k misiím a salesiánům, nenechá se deštěm zastrašit. Nakonec jsme zdolali blízké kopce Čupek a Ondřejník. Na Ondřejníku jsme se za odměnu zastavili v hospůdce a posílili se na další cestu blátem. Celou zpáteční cestu jsme se všichni těšili na guláš, který jsme měli slíbený k večeři :).
Během večera přijížděli další účastníci, seznamovali jsme se a začínali jsme se připravovat na to, co nás mělo čekat další den.
V pátek nás čekala trocha vzdělávání. Jednalo se o celodenní seminář s názvem „Projekt a jak na něj“, který nám přednášel Ondřej Marek z centra pro komunitní spolupráci. „EX 2013 pro mě byla milá, spolupracující skupina, kde nebyla nouze o dotazy i zajímavé náměty," řekl mi po semináři. Obsahem nebyla pouze suchá teorie, ale spousta zajímavých příkladů z praxe, které má Ondra hodně. Poradil nám jak zrealizovat projekt, rozšířil nám obzory v oblasti financování projektů, fundraisingu nebo třeba PR. To vše se nám pokusil pomoci zažít s pomocí her, které byly nejzábavnější částí celého semináře:).
V pátek večer jsme v kapli navštívili starozákonního Jákoba. K tomu nám pomáhalo krátké silencium a celonoční adorace, při které každý strávil chvíli sám před Ježíšem. S Jákobem jsme zůstali i celou sobotu. Naším průvodcem byl kromě P. Pavla Ženíška, SDB přeneseně také Marc Chagall, nad jehož obrazy jsme se zamýšleli, rozjímali a hledali asociace. Žebřík, který stojí na zemi a sahá až k Bohu, může vidět každý trochu jinde. Jákobův útěk před bratrem nás zavedl k přemýšlení nad tím, před čím v životě utíkáme a jeho kyčelní kloub nás přiměl hledat naše slabá místa.
Celkově byla tato možnost zastavení se, duchovních rozhovorů a svátostí velmi osvěžující a jsem rád, že jsem tam mohl být.
V neděli jsme před odjezdem měli ještě malé organizační okénko. Potom jsme spontánně začali hrát hru o nejlepší zapomenutou věc (vyhrála Ivetina krosna :)) a vesele jsme se rozjeli do svých domovů.
Prožili jsme velice příjemné dny a velkým dílem k tomu přispěli místní farníci, kteří nám ochotně poskytli zázemí a báječně se starali o to, abychom netrpěli hlady. Také děkujeme Járovi Vracovskému, který pro nás celé setkání nachystal.
Markéta Krejčová, Josef Holomek
