6. přípravný víkend Cagliero v Českých Budějovicích
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý, a tak jsme se na 6. přípravném víkendu Cagliero sešli právě tam, abychom něco z jejich krásy také poznali.
V jihočeské metropoli nás tentokrát hostilo poměrně malé salesiánské centrum. A jelikož je třeba dobrovolníky připravit i na náročné situace a drsné podmínky, které je mohou během misijního roku čekat, přitvrdily i podmínky našich víkendů. Setkání v salesiánských centrech s téměř hotelovým zázemím a vlastní postelí skončila – tentokrát jsme spali hezky na zemi v tělocvičně. A dle slov Jany a Jožky už to tak bude až do konce.
Večer začal indicky v režii Sanoje, který tento rok působí jako indický dobrovolník v salesiánském centru v Praze – Kobylisích. Nechybělo samozřejmě indické jídlo – rýže, čočka, kuře, směs brambor se zeleninou a jogurt na slano. Toho jsme se najedli vydatně, neboť nás doprovázel téměř po celý zbytek víkendu. Jídlo bylo sice připraveno domorodým Indem, ale prý typicky indické nebylo. Pravé indické jídlo by totiž bylo asi 10x pálivější, čehož nás Sanoj k naší radosti ušetřil. Neušetřil nás ale konzumací rukama, přesněji řečeno pravou rukou (levá má v Indii trochu jinou funkci). Po večeři následovala prezentace Sanoje o Indii, tamním životu a kultuře, nechyběl samozřejmě ani Bollywood. Nakonec nám Sanoj předvedl i hru na indické bubínky.
V sobotu jsme si mohli vyzkoušet praktickou část budoucího dobrovolnictví – práci s dětmi. Dne 8.4. se totiž slaví Mezinárodní den Romů a v sobotu se u této příležitosti od 11 do 15h konal na zahradě salesiánského centra druhý ročník oslav tohoto svátku. Přišlo okolo 40 romských rodin se spoustou dětí od batolat až po téměř dospělé slečny a mladé muže. Celkově s námi Mezinárodní den oslavilo přes 100 lidí.
My z Cagliera jsme měli na starosti program pro děti. Již před 6. víkendem jsme se rozdělili do skupin a každá skupina si připravila nějaké stanoviště. Nabídka byla vskutku pestrá – výroba korálků, kreslení obrázků na fólie, poznávání věcí naslepo, bubnování na indické bubínky, chození na chůdách a na laně nebo střelba z luku. K tomu byly připraveny různé dobroty od tradičních romských až po klasické špekáčky na ohni. Celou dobu hrála k dobré zábavě romská kapela, která potvrdila, že Romové jsou výborní hudebníci. Oslavu Mezinárodního dne Romů jsme zakončili v kostele modlitbou a požehnáním. Po úklidu jsme celý program zhodnotili a shodli se, že spolupráce budoucích dobrovolníků na romském dni v Českých Budějovicích by měla pokračovat i v dalších letech.
Před večeří jsme pokračovali přednáškou temperamentní Evči o teorii her. Dozvěděli jsme se něco o tom, na co si dát při přípravě her pozor a co je pro motivaci dětí při hrách důležité. Peníze sice nejsou všechno všechno, ale jsou potřeba i pro dobrovolnictví, takže jsme se po večeři podělili o naše úspěchy či neúspěchy při shánění financí na program Cagliero. Zároveň jsme se navzájem inspirovali, jak získat prostředky nejen pro svůj dobrovolnický pobyt, ale třeba i pro ostatní dobrovolníky nebo program Cagliero jako takový.
Poté přijeli manželé Obručovi z Prahy – Vinoře, jejichž dcera Markéta tento rok pomáhá jako dobrovolník v Bulharsku. Ukázali nám dobrovolnictví z trochu jiného pohledu – z pohledu rodičů. Dozvěděli jsme se, jak oni sami vnímali rozhodnutí Markéty odjet na rok na misie, čeho se obávali nebo co jim samotným dobrovolnictví Markéty přináší. Zdůraznili, jak je důležité, aby dobrovolník i přes spoustu nových zážitků a nabitého programu v cizině, dal svým blízkým v Čechách vědět, že na ně také myslí. Kdo po povídání manželů Obručových ještě dokázal držet oči otevřené, mohl se po zakončení oficiálního programu modlitbou podívat na fotky z romského dne.
Neděli jsme zahájili mší, na kterou dorazil provinciál salesiánů Petr Vaculík. Po ní následovala přednáška o salesiánech spolupracovnících, kterou opět vedli manželé Obručovi. Sami mají mnoho vlastních zkušeností s touto třetí větví salesiánské rodiny, neboť jsou salesiány spolupracovníky již od roku 1987.
Myslím, že nám na konec našeho 6.víkendu dali mnoho podnětů, jak v rozhodnutí k dobrovolnictví pokračovat i v budoucnu.
Další fotografie jsou ZDE.
Napsala Hanka Jelínková
