Come in žije - první víkend
Letos jsme nastartovali nový kurz přímo ve Sněžném ještě za letního počasí.
Na přelomu září a října se na faře ve Sněžném sjela parta mladých mužů, aby se pod vedením o. Radka Gottwalda, Jaroslava Mikeše, Petra Zelinky a koadjutora Pavla Andrleho hlouběji zamýšlela nad svým momentálním místem v životě a kterým směrem se vydat dále.
Už samotný příjezd na faru byl ojedinělý. Ukázalo se, že letošní skupina je plně motorizovaná - aneb všichni dojeli nebo byli dovezeni autem. Toto sice sebou přineslo drobné časové komplikace, ale nebylo to nic, co by nemohli mladí mužové s pohodou a grácií zvládnout. Po ubytování jsme se setkali na večeři, kterou nám připravila paní Anička z nedalekých Sebranic. Celý víkend se o nás perfektně starala, takže naše žaludky nestrádaly a my jsme mohli všechny síly nasadit na vlastní sebepoznávání, fyzické řádění a soustředěné mlčení. Po večeři jsme se v úvodním bloku seznámili, vyrobili si tablo se svým životním příběhem a ve skupinkách si o něm povídali. Po večerní modlitbě, nástřelu sobotního programu a slůvku, jsme s textem ze Starého zákona k rannímu rozjímání upadli v mlčení a do svých spacáků.
Ráno po budíčku nebylo sice poznat, kdo už je vzhůru, ale spořádaně mlčí, a kdo se ještě neprobral, ale na ranní rozjímání dorazili nakonec všichni. Zahloubali jsme se do starozákonního textu o vyvolení Abraháma a srovnávali se svým životem. V dopoledním programu jsme absolvovali dvě přednášky a další dvě hodinky v tichosti v rozhovoru sám se sebou a Bohem. Po obědě, při kterém skončilo silencium, byla připravena akční hra, kdy jsme mohli pořádně provětrat a prověřit své svalové schopnosti po hodinách práce hlavou. Hra dopadla téměř podle biblického textu: "První budou posledními", protože tým č. 4, který vybíhal s největším časovým handicapem, nakonec dorazil k cíli jako první. Celkově jsme stihli hru velmi rychle - organizátoři zřejmě podcenili naše akční schopnosti a tak nejméně unavení borci v čele s Pavlem Andrlem vyběhli na nedaleký vrchol nazývaný Buchtův kopec (cca 2 km). Nahoře jsme zjistili, že se zde nachází také řízení letového provozu. Zbytek si mezitím pochutnával na výborné svačině a připravoval se na další přednášku. V pozdním odpoledni byl také vyhrazený čas pro pokec s některým z kněží. Sám za sebe musím říci, že to bylo velmi příjemné povídání a už se těším na další víkend. Před večeří jsme při mši svaté mohli odevzdat vše, co jsme o sobě do té doby poznali, do Pánových rukou. Navečer si pro nás připravil Jarda Mikeš povídání o Mexiku, situaci v salesiánských domech a možném vyslání dobrovolníků do těchto míst. Po přednášce a případně ještě po večerní modlitbě pokračovaly rozhovory s kněžími, ač všichni ostatní jsme už upadli znovu do mlčení a spacáků s evangeliem k rannímu rozjímání.
Neděle se už celá nesla ve slavnostním duchu - pouze jedna přednáška, mše svaté s místní farností a výborný oběd, na který byl pozván i místní pan farář. Samozřejmě, že jsme stihli také celý víkend zhodnotit, rozhodit úkoly a to jak dlouhodobé do příštího víkendu, tak krátkodobé - prostě úklid fary. Víkend uplynul rychle jako voda a nám nezbývá než vydržet do prvního prosincového víkendu na další setkání.
Dominik Honěk
