Druhý víkend kurzu pro rozlišování povolání
Tento víkend proběhl poprvé ve Zlíně a to 2. - 4. 12. 2016.
Rozhovor s účastníky:
Můžete nám říci něco bližšího o kurzu Come in?
Dominik: Co se týče pravidelných sportovních utkání Come In, jedná se tedy o sérii víkendů pro mladé muže, kteří hledají svoji životní cestu, své povolání. A to nejen povolání k zasvěcenému životu či kněžství, ale jsou tu probírána i povolání k manželství, či misionářství nebo dobrovolnická služba. A je to hlavně o tom, jak se stát dobrými muži, křesťany a občany, jak by řekl Don Bosko.
Jak jste se do kurzu dostali?
Vojta: Já jsem se o této akci poprvé dozvěděl již v roce 2011, kdy jsem viděl plakátek u nás ve farnosti a kdy jsem to jen tak přeletěl očima a řekl, že to není nic pro mě. Nicméně čas plynul a seznámil jsem se s J. Mikešem a ten mě tak nějak namotivoval k tomu, abych se na tuto akci přihlásil a tak jsem tak letos i učinil a jsem za to rád.
Dominik: Já jsme také viděl tento plakátek na Come In, nicméně se mi tam úplně nechtělo jet samotnému. Ale po dvou letech jsem se nějakým způsobem otrkal a vyjel jsem sám s tím, že jak působím v salesiánské farnosti, tak se to tak do mě dostávalo z různých stran - od kamarádů, kteří "přežili" Come In, tak ze strany bratrů salesiánů.
Jak tento víkend proběhl?
Dominik: Téma bylo povolání - představování různých povolání, kdy, kde a k čemu nás Pán Bůh volá. Víkend byl uzpůsoben tak, aby nám bylo představeno salesiánské dílo ve Zlíně. Takže v rámci celé soboty jsme měli tři přednášky, v podstatě jednotlivých pracovníků nebo lidí, kteří se nějakým způsobem motají kolem místního salesiánského centra. To tedy jednak koadjutora Pavla Liškutina, který nám představil koadjutorské charisma, poté nás byli navštívit manželé Suchomelovi, přičemž Petr S. pracuje ve zdejší oratoři (nízkoprahu) a povídali o cestě manželství. A nakonec večer, po tom, co jsme navštívili hrob Staříčka Ignáce Stuchlého a Tondy Nevoly ve Fryštáku, nám povídali salesiánští přednovicové, kteří se o nás celý víkend starali, o svých cestách právě sem do přednoviciátu. Jinak zde byl také prostor pro ticho, modlitbu, svátost smíření, a v neděli jsme zakončili společnou mší svatou, kterou jsme slavili ve zdejším farním společenství.
Můžete nám prozradit nějakou „pikošku“ ?
Dominik: V rámci víkendu je snaha nejen být zavření někde vevnitř, ale být i někde venku. A o tomto víkendu jsme pracovali venku, což při zpětné vazbě většina účastníků reflektovala pozitivně. Obzvláště díky různým materiálním výhodám - především tekutého charakteru. Jedna skupina obrušovala lavičky a druhá, která měla „více štěstí“, vyjela na políčko nad Zlín jednoho staršího páru. Ten pár je také napojen na salesiány ve Zlíně a tam jsme jim poryli políčko, přičemž pan domácí nás obšťastňoval nejen svým humorem a historkami, ale také nás počastoval slivovicí :).
