2. příčka Komínu
Celá církev v minulých dnech vstoupila do nového roku. A dožít se dalšího roku, to je jistě důvod k radosti. Několik z nás však mělo důvod mnohem větší – společně jsme vylezli již na druhou příčku našeho komínu!
Pravda, nebyl to ani tak komín jako spíš Come in. Dva měsíce totiž utekly jak voda a nás čekal již druhý víkend tohoto cyklu. A opět v Sebranicích. Jak jistě dávno víte (třeba z naší poslední zprávy, kterou jste si jistě se zájmem přečetli), během těchto setkání dumáme nad otázkami „A jaká je moje cesta životem? Kam mne Bůh volá?“. Ale to je až ta korouhvička na hřebeni – nejprve musíme upevnit a leckde i vyspravit základy domu svého vztahu s Pánem, vypůjčím-li si slova jednoho z přednášejících…
Ajaj, teď si jistě spousta z vás představila úmorné přednášky plné nudou pospávajících studentů. Chyba lávky! Celý víkend byl napěchován osobními svědectvími lidí, kteří již našli své místo v životě a teď jím kráčejí ať už po boku manžela/manželky, anebo po boku celibátu… tedy v zasvěceném životě, samozřejmě J.
A aby se nám od samého sezení nenamohly jisté části těla, byl program prokládán mnoha hrami - od tréninku cestování brněnskou hromadnou dopravou až po téměř agentskou výměnu identit. Přebytečnou energii jsme pak v sobotu odpoledne s povděkem vybili takovým drobným šolicháním pod taktovkou několika místních rodin.
Samozřejmě nemohu opomenout duchovní rozměr celé akce, neb, pevně věřím, právě z něj každý z nás nejvíc načerpal. A jaký byl pestrý - od rozjímání, přes rozhovory či slavení mše svaté, až po celonoční adoraci.
Víc už nebudu prozrazovat – i tak jsem toho napsal až až – však se přihlaste sami, rozhodně to stojí za to (doporučuje 100% přítomných účastníků).
A mě nezbývá než dodat – teamu za přípravu a celou jejich práci, sebranickým za krásné přijetí a hlavně Pánu Bohu, nu, za vše –díky za to!
DM
