Verzi ve formátu PDF s obrázky (1 A4 oboustranně) si můžete stáhnout u tohoto článku.

Moji přátelé mě přivedli k Ježíši

Drazí přátelé salesiánských misií a drazí misionáři,

nabízíme Vám příběh mladého Korejce, který líčí, jak mu jeho křesťanští přátelé hlásali Ježíše a doprovázeli ho na každém kroku na cestě víry, aby umožnili Duchu působit v jeho srdci: "Jmenuji se Myung Hun – byl jsem člověkem s poměrně negativním přístupem, bez velkých snů a vedl jsem ne zrovna příkladný život. Řetěz událostí ukazuje na Boží dotek v mém životě: Můj přítel mě častokrát zval, abych navštívil katolický kostel, ale já jsem na to nedbal. Jednoho dne v univerzitní kavárně jsem ho viděl dělat znamení kříže před jídlem. Byl jsem tak zaujat jeho gestem, že jsem cítil, jako bych byl "lapen" někým neznámým a cítil jsem, že bych měl navštívit kostel. Jednoho dne, při čekání na autobusové zastávce, jsem zahlédl plakát na film, který mi můj přítel již dříve doporučil, abych na něj šel -"Neplač pro mě, Toni", o bratru Johnovi Lee, misionáři v Súdánu. Po zhlédnutí filmu jsem se zamýšlel nad mnoha věcmi. Přemýšlel jsem, proč dal celý svůj život a všechny schopnosti k dispozici ostatním. Na druhou stranu jsem si uvědomil, že až jednou umřu, že snad nikdo pro mě nebude plakat! Rozhodl jsem se: "Chci se dát pokřtít.“

Tak jsem začal katechumenát v kostele poblíž univerzity, pak jsem se připojil k biblické studijní skupině v univerzitním centru. 3 dny před slavností Dona Boska jsem byl pozván, abych se zúčastnil salesiánské duchovní obnovy pro mládež. Také jsem přijal pozvání od farního vikáře, abych pomáhal jako asistent při dětském katechismu. Na univerzitě jsem - po dohodě s kaplanem - působil jak učitel mladých Korejců přistěhovalců z Číny, kterým se doposud nikdo nevěnoval. To vše jsem dělal proto, že jsem v sobě objevil radost ze služby ostatním, kterou jsem doposud neznal. Loni jsem byl pokřtěn v den Letnic a zvolil si jméno Jan Bosko. Při zpětném ohlédnutí za cestou, kterou jsem prošel v posledních dvou letech, jsem si uvědomil, jak mě dobrý Pán vedl k poznání Ježíše prostřednictvím přátel, kteří mně hlásali s respektem a ve svobodě Ježíše a doprovázeli mě krok za krokem. I díky nim se plamínek víry stal velkým světlem. Teď se chci podělit o Ježíše i s dalšími mladými lidmi! "

Přál bych si, aby salesiánský misijní den 2012 byl stimulem pro nás všechny "vyprávět příběh o Ježíši" našim přátelům, kteří ho ještě neznají!

P. Václav Klement, SDB

hlavní rádce pro misii

Když se z vyprávění stává hlásání evangelia

Blahoslavený Jan Pavel II. zdůraznil možnost hlásat evangelium prostřednictvím vyprávění v dokumentu „Církev v Asii“. Na rozdíl od přímého hlásání, které by mohlo vyznít kulturně necitlivě a jako nábožensky neuctivý monolog vůči příslušníkům jiných náboženství nebo nevěřícím – vyprávění o Ježíši z přímé zkušenosti křesťana má své místo v kontextu místní kultury a sítě vztahů mezi přáteli a sousedy. Má kořeny v postoji vzájemného naslouchání a sdílení, dávání a přijímání, prohlubování a obohacování jeden druhého ve víře a porozumění.

Podnícen láskou ke Kristu, pro ty, kteří Krista neznají, vypráví každý křesťan příběh o Ježíšovi a o svojí víře v Něho s respektem a bez vnucování se plachým posluchačům – do té doby než Duch svatý, velký vypravěč – otevře dveře k přímému hlásání, že Ježíš je Spasitel a odpověď na základní otázky lidské existence. To v sobě zahrnuje přesvědčivé svědectví křesťanského života, možnost a nutnost vzájemného otevření srdcí a vyjádření vlastního názoru s odvahou a úctou. Jen tak může být posílen rozvoj skutečného přátelství, které otevírá cestu k vyprávění příběhu o vlastním setkání s Ježíšem a o smyslu života a lidské existence. Ostatní ať je ponecháno Duchu, který pracuje v srdcích posluchačů ještě před naším příjezdem!

P. Alfred Maravilla, SDB

Misijní odbor generálního domu

Chci se podělit s Ačuáry o víru,kterou jsem dostal prostřednictvím misionářů.

Svědek lásky ke Kristu - salesiánský misionář - mi v mé zemi otevřel srdce, abych požádal o vyslání do zahraničních misií. Můj sen se splnil, když mě hlavní představený vyslal do Ekvádoru.

Jsem vděčný provinciálovi, který mě poslal do postnoviciátu v Quitu, kde jsem pod vedením ředitele absolvoval rok přípravy. Zúčastnil jsem se kurzu španělštiny a postnovici mi pomáhali zdokonalit se ve španělštině a poznat tradice a kulturu Ekvádoru. Nebylo to snadné. Připadal jsem si zase jako dítě. Ale během této doby jsem měl zkušenosti z doprovázení mládeže o víkendovkách, kde mi byla dána příležitost nejen cvičit se ve španělštině a sdílet se o lásku Krista, ale především pochopit, že Bůh byl již přítomen mezi mladými lidmi před mým příjezdem.

Po roce jsem byl poslán do komunity v pralese. Wasakentsa je vzdálena od civilizace. Nejezdí tam žádné autobusy. Je dostupná pouze malým letadlem. Žil jsem v mezinárodním společenství (argentinský ředitel, italský vikář, já z Indonésie a dva ekvádorští dobrovolníci), které slouží domorodému kmenu Ačuárů. Máme zde střední školu s internátem. Byl jsem asistentem v internátu, stejně tak učitelem ve škole. Spolupracujeme se sestrami marianitkami, které odpovídají za děvčata v internátu. Ony také učí ve škole.

Ačuáři mají svůj vlastní jazyk, tradice, kulturu a zákony. Chvíli trvá, než se to všechno naučíme a musíme především přijmout tu skutečnost, že i v jejich tradici jsou obsažena semena evangelia. Abychom žili jako lidé, kterým sloužíme, jíme každý den jako Ačuárové: banány, maniok a fideo. Někdy jíme rýži s čičou - tradičním nápojem Ačuárů.

Jistě se vyskytují problémy, ale osobní a komunitní modlitba, stejně jako vzájemná podpora mi pomáhaly pokračovat v našem poslání. Příklady misionářů v mé zemi, jako bratr José Carbonell, a dalších misionářů zde, jako bratr Luigi Bolla, mě nejen nadále motivují podělit se o víru v Ježíše Krista, kterou jsem obdržel, ale posilují mě rovněž v ochotě pokračovat v této obtížné misii mezi Ačuáry.

Jsem si jist, že jsem zde, abych činil vůli Boží, neboť on je vždy s námi. Tento rok jsem byl přidělen do Guayaquilu. Jsem rád a šťastný, že jsem salesiánským misionářem v této zemi. Doufám, že moje misijní povolání poroste každý den tady v Ekvádoru, v zemi Bohem milované.

Klerik Agustinus Togo

Indonésan, misionář v Ekvádoru

Nejbližší kurz pro misionáře v Americe

Salesiánské regionální centrum pro stálou formaci v Quitu a oddělení misií oznamuje, že nejbližší formační kurz pro misionáře ve všech provinciích Ameriky se uskuteční od 6. do 27. srpna 2012. Pro více informací pište na cagliero11@gmail.com. Odešlete přihlášku nejlépe do 1. dubna 2012.

Salesiánský misijní úmysl

INDIE za křesťany ve státě Orissa

Aby křesťané, kteří žijí v oblastech postižených násilím v letech 2007-2008 mohli žít v bezpečí a budovat vztahy vzájemné tolerance a důvěry na území, které tolik trpělo násilím na křesťanech.

Čtyři roky už uplynuly od násilných činů proti křesťanům ve státě Orissa (2007-2008), kde byly vyrabovány kostely a kláštery a mnozí křesťané se stali mučedníky pro víru. Modlíme se za všechny křesťany v této oblasti. Nová přítomnost ve státě Orissa v Muniguda (provincie Hyderabad) si zvláště žádá našich modliteb. Jde projekt navržený pro Salesiánský misijní den v roce 2012.

Všechna předchozí vydání "Cagliero 11" jsou k dispozici na purl.org/sdb/SDL/Cagliero