Nevšední prázdniny
V polovině července se dvě české dobrovolnice vydaly na příměstský tábor v Nizozemí. Pracovaly v mezinárodním týmu dobrovolníků.
Stále si jasně vybavuji ranní cestu 17. července z Amsterdamu do Den Haagu. Já a Anežka jsme právě jely na letní tábor do Rijswijku. Moc jsme nevěděly, co nás čeká, jak vypadá místo, na které jedeme…Byly jsme plny očekávání a zvědavosti.
Vše z nás až spadlo, když jsme dorazily po dlouhé cestě z domova do centra Dona Bosca, našeho nového domova pro toto léto. První týden byl seznamovací aneb šance, jak poznat a seznámit se s ostatními dobrovolníky z nejrůznějších končin.
Dny ubíhaly jako voda a čím déle jsme tam byli, tím víc se z nás všech stávala jedna velká rodina. Po týdnu her a radovánek přišla na řadu práce v centru. Dennodenně k nám docházely stovky dětí natěšených na nás a náš program.
Nikdy nezapomenu na náš úplně první den. Nikdo z mezinárodních dobrovolníků nevěděl moc, co přijde, jaké to bude pracovat s dětmi, které nemluví anglicky ale pouze holandsky. Naše starosti z nás však po prvním dni spadly. Za podpory holandských dobrovolníků jsme vše zvládli a tři týdny jsme si užili.
O víkendech byl čas na zábavu, party a cestování. Neminula nás návštěva Amsterdamu, mlýnů, jízda na kole…Dokonce jednu sobotu jsme jeli na celodenní výlet na dvojkolech, což se stalo pro některé, kteří seděli na kole poprvé, velmi silným zážitkem.
Když přišel čas loučení, a to věřte nebo ne, tekly slzy potokem. Téměř nikomu se nechtělo domů. Ale jak všichni víme, všemu je jednou konec, tak i našemu holandskému dobrodružství. Po něm zůstaly jen nejlepší vzpomínky a dobří přátelé.
Napsala dobrovolnice Lída Bažantová
Další informace o programu RINALDI - poznej Evropu jinak.
