Ukončeno, rozlišeno
Na tento prodloužený víkend jsme dorazili v nejmenším počtu v jakém jsme se zatím sešli. Jak bylo na víkendu řečeno, dorazil jen „výběr z bobulí“. Myslím, že jsme se dokázali velmi dobře stmelit a vytvořit pěknou partu, ve které lítaly vtípky jeden za druhým. Víkend proběhl v radosti nás všech a s pokojem od našeho Boha.
Hned zpočátku jsme měli namalovat na erby, co nás charakterizuje, jakými bychom chtěli být, nebo uvědomit si, jaké máme kořeny. Následující přednáška o možnostech rozhodování, nám dala poznat, jak je důležité umět se správně rozhodnout pro danou věc a vyjít na cestu s Pánem Bohem. Příjemný odpočinek nám dodala partička bowlingu, po které jsme měli čas na duchovní rozhovory s kněžími a ke spánku jsme ulehali brzy po vyslání do světa našimi otci salesiány s modlitbou na rtech. Následujícího dne jsme se totiž vydali na pouť k Panně Marii, oděni do Boží zbroje. Během cesty jsme měli možnost rozmýšlet nad tím, co bychom chtěli během následujícího školního roku zvládnout. Po absolvování cesty nádhernou přírodou, kdy jsme Bohu děkovali za krásně stvořenou krajinu, jsme se všichni sešli u táboráku, abychom se pobavili u výborného jídla. Poslední den jsme si domu odnesli upozornění na problémy syndromu vyhoření, a dozvěděli jsme se o spoustě dalších cest, které vedou s Pánem a ve kterých si každý z nás může vybrat, jakou cestou se příště vydat.
Přátelství se při tomto víkendu mezi námi upevnilo. Přispěla k tomu i zábava, které jsme si užili mnoho. V rozloučení mezi námi jsme cítili chuť se brzy setkat a prožít spolu chvíle přátelství, nejpozději však za rok, na Come in back.
Štěpán Svoboda
